Dětské oko a vliv monitorů

Ze statistik vyplývá, že až 70 % dnešních žáků potřebuje brýlovou korekci.
V minulosti měli malí žáčci zejména brýlovou korekční pomůcku plusové hodnoty. Oko dítěte je totiž o něco menší než oko dospěláka bez zrakové vady, které má délku 24 mm. 1 mm méně znamená +3D.

Děti jsou víceméně dalekozraké. Zaostřit na tabuli jim nedělá až takový problém, horší je to s psaním, čtením. Říkalo se, že některé doslova „píší nosem“. Oko dítěte je na druhé straně tak mimořádné, že dokáže i ty +3D vyakomodovat, tedy na danou vzdálenost zaostřit. Proto bylo dříve skutečně méně dětí, které potřebovaly korekční pomůcku.

Jak to vypadá dnes

Dlouhodobý vliv monitorů (televize, tabletu, mobilu, PC) na děti není až tak jednoduše popsatelný. Již delší dobu bijí neurologové na poplach, že přibývá počet dětí s bolestmi hlavy a očí. My oftalmologové zaznamenáváme zvýšený počet dětí se suchýma očima i s bolestmi očí, očními tiky a bohužel s potřebou brýlové korekce. Nedávno se objevily statistiky od psychiatrů, kteří absolutně odmítají používání PC her i „kognitivních“ cvičení pro děti do 3 let.

Nové technologie vedou k tomu, že děti místo toho, aby se honily za míčem na hřišti, tráví čas s očima upřenýma na obrazovku. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala nová doporučení týkající se aktivit, které jsou vhodné pro malé děti. Například děti do tří let by vůbec neměly iPady používat.

Růst dětského oka

Malé dítě je silně hypermetropické (dalekozraké), což je způsobeno „malým očním bulbem”. Proto u předškoláků, dětí 1. a 2. ročníku základní školy, kteří si stěžují na bolesti hlavy, píšeme plusovou korekci.

Mezi 12. až 14. rokem nastává období myopizační, nazývá se také „školní myopie”. Oční bulbus nejenže dorostl předepsaných 24 mm, ale dokonce ho i přerostl. Takže doporučujeme minusové brýle pro stálé nošení.

V poslední době však vlivem nadměrné akomodace při používání digitálních technologií hovoříme o „epidemii” krátkozrakosti. Nezřídka už i děti ve věku 7 – 8 let „mhouří oči” při pohledu do dálky a tehdy začíná „předčasné období školní myopie”.

Příčiny nárustu myopie

Předpokládá se, že za nárůstem počtu nositelů myopické korekce stojí fakt, že děti tráví více času aktivitami, při kterých potřebují akomodovat, a také náhlá změna životního stylu. Je to například méně času, které děti tráví venku, tedy za přirozeného osvětlení, nebo méně aktivit, které nutí oko dívat se do dálky, tedy méně sportu.

Tátové a mámy jsou vyčerpaní, ale děti po vyzvednutí ze školky či školy plné energie. Pustit jim kreslenou pohádku na displeji nebo dát tablet do ruky je pro mnohé rodiče jediný způsob, jak potomka na jistou dobu zaujmout a odpočinout si.

Z mé osobní praxe můžu konstatovat, že narůstá počet školáků potřebujících myopickou korekční pomůcku. Ale abych byla objektivní – ano, svou roli hraje i individuální genetika. Suma sumárum, o oko je třeba starat se jako o „oko v hlavě” – od dětství až do… dokud se dá a jsme tady.